Aštávakragíta

Aštávakragíta 1/11

मुक्ताभिमानी मुक्तो हि बद्धो बद्धाभिमान्यपि

किं वदन्तीह​ सत्येयं या मतिः सा गतिर्भवेत्

Se sandhi

muktābhimānī mukto hi baddho baddhābhimānyapi

kiṃ vadantīha satyeyaṃ yā matiḥ sā gatirbhavet

Bez sandhi

mukta-abhimānī muktaḥ hi baddhaḥ baddha-abhimānī api

kiṃ vadanti iha satyā iaṃ yā matiḥ sā gatiḥ bhavet

 

Výraz z textu – bez sandhiGramatické určeníSlovníkový tvarSlovníkový překladJiří Navrátil

 

John RichardsChinmayananda

 

mukta-abhimānīmukta-,= osvobozený

 

muc-, muñcati = osvoboditvěří, že je osvobozenthinks of oneself as freeconsiders himself free
mānin = myslícíabhi-, man-, abhimanyate= myslet na něco, toužit po něčem
muktaḥadj.mukta-,osvobozenýje osvobozenIs freefree
baddhaḥadj.baddha-,připoutaný

bandh-, badhnāti = svázat, spoutat, připoutat ke světu nebo k hříchu

je v poutechis bound
baddha-abhimānīvěří, že je upoutánthinks of oneself boundconsiders himself bound
apidokonce, také
kiṃ-vadantipříslovísayingproverbial saying
ihain this world
satyāsatya-,n.pravdapravdivosttruetrue
iaṃtoto
 yā
matiḥmati-,myšlenkasklonthinkingas one thinks
gatiḥgati-,f.cíl, postup, pohybsměr osuduit so
bhavet3.os.sg.opt.bhū-, bhavatibýt, nastatmakesbecomes

 

Jiří Navrátil

Je v poutech, kdo věří, že je upoután; je osvobozen, kdo věří, že je osvobozen. Odtud pravdivost přísloví: „Jaký sklon, takový směr osudu.“

John Richards

If one thinks of oneself as free, one is free, and if one thinks of oneself bound, one is bound. Here this saying is true „Thinking makes it so.“

Chinmayananda

He who considers himself free, becomes free indeed, and  he who considers himself bound remains bound. „As one thinks, so one becomes, is a proverbial saying in this world and it is indeed quite true.