Archiv autora: Míla

Znaky ra ca ṣa sa

र    ra च  ca
राम-,

 

rāma-,Ráma

(hrdina eposu Rámájana)

 चम् -,चमति

 

cam-,  camati

 

srkat
नर-,m.naraḥ

 

muž; člověk उच्च​-,ucca-, adj.vysoký
नारी-,

 

nārī-, f.žena पच् -,पचतिpac-, pacatipéci
नरक-,naraka-,m.peklo चर्-, चरतिcar-, carati

 

kráčet, jít; pást se
तीर-,

 

tīra-, m.břeh चार-,

 

cāra-,m.zvěd
रावन​-,rāvana-, m.Rávana (zlý duch, který unesl Sítu – manželku Rámy) चिरम्

 

ciram, adv.dlouho

 

ष  ṣa स​    sa
षिव-,ṣiva-, m.bůh Šiva; सदाsadā, adv.stále
षिव-,ṣiva-, adj.milostivý सम​sama-, adj.stejný
षष्ṣaṣšest सीताsītāSíta (manželka Rámy)

 

rāmāyana  rāma + ayana

Ligatury
त्र traन्त   nta
त्रिtritři (číslovka)वदन्तिvadanti

 

(oni) hovoří
पुत्र-,putra-m.synजीवन्तिjīvanti(oni) žijí
तत्र​tatratam (záj.uk.)पिबन्तिpibanti(oni) pijí
   यावन्त्  तावन्त्yāvant  tāvantkolikerý – tolikerý

 

                                  e o
सेव् -, सेवतेsev-, sevatesloužit; uctívat कोप-kopa-,m.hněv
सेवक-,sevaka-, m.sluha लोमन्lomanchlup
रम्-,  रमतेram-, ramatehrát si चोर-,cora-, m.zloděj
यत्-, यततेyat-, yatate

 

usilovat सोम​-,soma-,Sóma

 

Lokativ – dává odpověď na otázku „kde?“

Maskulina a neutra a- kmenů (vzor deva-,m. a vzor  phala-, n. – viz tabulka v lekci č  4 v učebnici) mají v lokativu singuláru (v jednotném čísle) koncovku – e .

 

vane v lese narakev pekle
tatra  vane   vṛkaḥTam v lese je vlk. narake  pāpaḥ jīvatiV pekle žije hříšník
janake putraḥ vasatiU otce bydlí syn. janake putraḥOtec má syna.

 

V sanskrtu není slovo „mít, vlastnit“ a nahrazuje se to vyjádření lokativem nebo genitivem:  janake (lok.) gṛham / janakasya (gen.) gṛham = Otec má dům.

Tematická slovesa

Přehled – tematická slovesa

Tzv. slovesa tematická: za kořen se vkládá tematický vokál „a“. Před koncovkou „m“ a  „v“ , tj. v 1. os. sg., du. a pl., se tento tematický vokál dlouží.

Kořeny s „-i“ , „-u“ a „-ū – “  tyto samohlásky se před tematickým vokálem „ – a“ mění na  „-y“, resp. „ v“, např. √ nī-, nayati (1.tř.); √gai-, gāyati; (4.tř.); √ hū-, hvayati   (4.tř.),

I. slovesná třída –

přízvuk je na slovesném kořeni

vad – ā – mivad – ā – vaḥvad – ā – maḥ
vad – a – sivad – a – thaḥvad – a – tha
vad – a – tivad –  a  – taḥvad –  a- nti

Kořen se posunuje do stupně guṇa, např. √ bhū-,  bhavati; √sṛp-,   sarpati;   √ ruh-,  rohati.

IV. slovesná třída –

mezi kořen, který má přízvuk,  a tematický vokál „a“ se vkládá „y“ (resp. za přízvučný kořen se dává jako téma slabika „ya“).Tato slovesa často označují nějaké pocity nebo stav mysli. Ta slovesa této třídy, jejichž kořen  končí na „-am“, téměř vždy při časování samohlásku „-a“ dlouží na „-ā“např.: √ tam-, tāmyati (rmoutit se).

kup – y – ā -mikup – y – ā – vaḥkup – y – ā – maḥ
kup –  y – a – sikup –  y – a – thaḥkup – y – a – tha
kup – y –a  – tikup – y – a – taḥkup – y – a – nti

VI. slovesná třída –

Přízvuk je na tématu „-a“ , přičemž kořen nemá žádný přízvuk. Některá slovesa před koncovou souhlásku kořene vsouvají „n“ nebo „m

√ lip-, limpati;, √ kṛt-, kṛṇtati

li – m – p – ā -mili – m – p – ā -vaḥli – m – p – ā – maḥ
li – m – p – a – sili – m – p – a – thaḥli – m – p – a – tha
li –  m – p – a- tili – m – p – a -taḥli – m – p – a – nti

 

X. slovesná třída

– vkládá „-aya“ za kořen, který je zpravidla zesílený do stupně guṇa (případně do stupně vṛddhi, končí –li kořen na samohlásku). Toto je sekundární neboli dovozená slovesná třída. Má částečně charakteristiku kauzativ a částečně denominativ se změněným přízvukem.

 

pīḍ– ayā  – mipīḍ – ayā – vaḥpīḍ – ayā – maḥ
pīḍ – aya –  sipīḍ – aya – thaḥpīḍ – aya –  tha
pīḍ – aya –  tipīḍ – aya – taḥpīḍ – aya  – nti

Mantry a úskalí při jejich překladu

Mantry jsou krátké veršíky většinou  původem z nejstarších indických textů, z véd nebo upanišad, které zlidověly a slouží k různým účelům v běžném životě: jako prosba o prosperitu (prosba o zdraví, úspěch, bohatství, apod. v tomto pozemském životě),  jako zaříkávání před neštěstím nebo  jako prosba o ochranu – při vzývání  bohů. Nakonec i   jako univerzální pomůcka na cestě dalšího duchovního rozvoje, kdy to jsou prosby o osvobození od  lpění na  pozemských a nepodstatných věcech, které mají jen časově omezené trvání, a pokud se od nich člověk osvobodí, dosáhne prozření – pozná nejvyšší pravdu. Termín „nejvyšší pravda“ má zásadní význam v celém učení, podobně jako  termín „brahma“ , který znamená nejvyšší duchovní princip. Celý příspěvek →

om saha nāvavatu

 

om saha nāvavatu

तैत्तिरीयोपनिषद् प्रथमो  ऽनुवाकः   taittirīyopaniṣad prathamo ऽnuvākaḥ (první kapitola)

 

ब्रह्मानन्दवल्ली    brahmānandavallī   (O blahu, kterým je Brahma)

První verš v Taittiríya  upanišadě, ve druhé podkapitole (vallí). Jedná se o prosbu  za odstranění všech překážek na cestě za poznáním, aby se podařilo dospět k poznání nejvyššího brahma (ducha, átmana). Taittiríya upanišada je součástí  Taittiríya Āraṇyaky. Celý příspěvek →

Deset slovesných tříd: přízvuk a kořen

Deset slovesných tříd: přízvuk a kořen

Slovesa v sanskrtu mají deset slovesných tříd. Všechna slovesa všech deseti slovesných tříd mají přízvuk na kořenové slabice s výjimkou VI. slovesné třídy, ta má přízvuk na „tématu“ (na  samohlásce „a“ – vysvětleno dále v textu). Přízvuk se zpravidla značí šikmou čárkou nad příslušnou přízvučnou slabikou. Někdy je značen krátkou svislou čárkou nad  přízvučnou slabikou. Celý příspěvek →

Výuka sanskrtu – jazyka upanišad, jógy, Manuova zákoníku a svatých manter

Výuka sanskrtu, tj. dle védské tradice jazyka těch, kteří „stolovali s bohy“, podle nejlepší české učebnice s doplňkovými texty lektorky.

Po zvládnutí učebnice bude student schopen samostatně číst originální texty v sanskrtu z oblasti jógy (např. Pataňdžaliho jógasútru), mantry, Bhagavadgítu nebo Manuův zákoník.

Výuka:

Kurzy pro začátečníky i pokročilé.
Jednou týdně na Praze 7, poblíž Strossmayerova náměstí,
300 metrů od stanice metra Vltavská.

Kontakt:

PhDr. Miloslava Jebavá
tel.: 608 215 455
e-mail: mila.jebava@email.cz

Učebnice

Dušan Zbavitel, Jaroslav Strnad: „Učebnice sanskrtu“, vydala UK v Praze, nakladatelství Karolinum, 2006, 2012.

सर्वभूतस्थमात्मानं सर्वभूतानि चात्मनि
ईक्षते योगयुक्तात्मा सर्वत्र समदर्शनः

Výuka sanskrtu

Studium sanskrtu, tj. dle védské tradice jazyka těch, kteří „stolovali s bohy“.

Skupinové i individuální kurzy sanskrtu pro začátečníky i pokročilé.

Výuka:

Kurzy pro začátečníky i pokročilé, které organizuje Městská část Praha 7.
Jednou týdně na Praze 7 v budově základní školy na  Strossmayerově náměstí,
300 metrů od stanice metra Vltavská.

Kurz sanskrtu pro začátečníky – on-line – od 19. září 2022 (pondělí)

Kurz sanskrtu pro středně pokročilé – od 20. září 2022 (úterý)

Kurz sanskrtu pro začátečníky – prezenčně – od 21. září 2022 (středa)

Náplň kurzu

Při výuce budeme používat  „Učebnici sanskrtu“ od autorů Dušana Zbavitele a Jaroslava Strnada, nakladatelství Karolinum, Praha, 2012 (případně I. vydání z roku 2006) a též výukové materiály lektorky na nácvik gramatiky a dle pokročilosti studentů upravené zjednodušené a později originální mantry, texty z Bhagavadgíty a z upanišad.
Po zvládnutí učebnice bude student schopen samostatně číst originální texty v sanskrtu z oblasti jógy (např. Pataňdžaliho jógasútru), mantry, Bhagavadgítu nebo Manuův zákoník.

Časový plán výuky sanskrtu – zde je ke stažení náplň jednotlivých kurzů od začátečníků až po pokročilé.

Časování sloves – tabulka

 Přítomný čas

Indikativ (oznamovací způsob)

aktiva – Parasmaipada

  

Indikativ (oznamovací způsob)

média – Átmanepada

 

Sg.

Du.

Pl.

 

 

Sg.

Du.

Pl.

1.

vad -ā-mi

vad-ā –vaḥ

–maḥ

 

1.

lab-e

labh -ā –vahe

labh- ā –mahe

2.

vad-a-si

vad-a-thaḥ

–tha

 

2.

labh-a-se

labh-e-the

labh-a-dhve

3.

vad-a – ti

vad-a-taḥ

–anti

 

3.

tabh-a-te

labh-e-te

labh-a-nte

         
         
         
         

Imperativ – Rozkazovací způsob

Parasmaipada (Imperativ aktiva)                  Atmanepada (Imperativ   média)

 

Sg.

Du.

Pl.

  

Sg.

Du.

Pl.

1.

vad-āni

vad-āva

vad-āma

 

1.

labh-ai

labh-āvahai

labh-āmahai

2.

vad-a

vad-a-tam

vad-a-ta

 

2.

labh-a-sva

labh-ethām

labh-a-dhvam

3.

vad-a-tu

vad-a-tām

vad-antu

 

3.

labh-a-tām

labh-etām

labh-antām

Imperfektum – Minulý čas

Parasmaipada (Imperfektumm aktiva)          Atmanepada (Imperfektum média)

 

Sg.

Du.

Pl.

  

Sg.

Du.

Pl.

1.

a-vad-am

a-vadā-va

a-vadā-ma

 

1.

a-labh-e

a-labhā-vahi

a-labhā-mahi

2.

a-vada-ḥ

a-vada-tam

a-vada-ta

 

2.

a-labha –thāḥ

a-labhe-thām

a-labha-dhvam

3.

a-vada-t

a-vada-tām

a-vad-an

 

3.

a-labha-ta

a-labhe-tām

a-labh-anta

 

Optativ – Vyjdařuje přání nebo budoucí děj

Parasmaipada (Optativ aktiva)             Atmanepada: (Optativ média)

 

 

Sg.

Du.

Pl.

  

Sg.

Du.

Pl.

1.

vad-e-yam

vad-e-va

vad-e-ma

 

1.

labh-e-y-a

labh-e-vahi

labh-e-mahi

2.

vad-eḥ

vad-e-tam

vad-e-ta

 

2.

labh-e-thāḥ

labh-e-y-āthām

labh-e-dhvam

3.

vad-e-t

vad-e-tām

vad-e-y-uḥ

 

3.

labh-e-ta

labh-e-y-ātām

labh-e-ran