Mantry jsou krátké veršíky většinou  původem z nejstarších indických textů, z véd nebo upanišad, které zlidověly a slouží k různým účelům v běžném životě: jako prosba o prosperitu (prosba o zdraví, úspěch, bohatství, apod. v tomto pozemském životě),  jako zaříkávání před neštěstím nebo  jako prosba o ochranu – při vzývání  bohů. Nakonec i   jako univerzální pomůcka na cestě dalšího duchovního rozvoje, kdy to jsou prosby o osvobození od  lpění na  pozemských a nepodstatných věcech, které mají jen časově omezené trvání, a pokud se od nich člověk osvobodí, dosáhne prozření – pozná nejvyšší pravdu. Termín „nejvyšší pravda“ má zásadní význam v celém učení, podobně jako  termín „brahma“ , který znamená nejvyšší duchovní princip. Celý příspěvek →

om saha nāvavatu

तैत्तिरीयोपनिषद् प्रथमो  ऽनुवाकः   taittirīyopaniṣad prathamo ऽnuvākaḥ (první kapitola)

ब्रह्मानन्दवल्ली    brahmānandavallī   (O blahu, kterým je Brahma)

První verš v Taittiríya  upanišadě, ve druhé podkapitole (vallí). Jedná se o prosbu  za odstranění všech překážek na cestě za poznáním, aby se podařilo dospět k poznání nejvyššího brahma (ducha, átmana). Taittiríya upanišada je součástí  Taittiríya Āraṇyaky. Celý příspěvek →

Bhagavadgíta _1_verš s gramatickým popisem

Učení o advaitavédántě

srovnání pojetí advaitavédanty, činů, vyvanutí a řádu

v Bhagavadgítě a v Korunním klenotu rozlišování Adi Šankary

आदि शङ्कर

Nejvyšší moudrost je poznání, že tento duch, který je v zásadě jeden, je náš vlastní a je také ve všech ostatních tělech. Tato moudrost je velikým cílem nebo pravým poznáním toho, kdo zná tuto JEDNOTU PRAVÝCH ZÁKLADŮ VŠEHO. Jako rozpínavý vzduch, proudící otvory flétny, se liší jen podle tónů na stupnici, tak také povaha velkého ducha je jediná, ačkoli jeho formy jsou mnohé a vznikají jako následek svých činů. Když odlišnost určité projevené formy, jako je forma boha nebo jako jsou nesčetné jiné formy, pomine, pak neexistuje žádný rozdíl. ¹

VIŠNUPURÁNA Celý příspěvek →