śvetāśvataropaniṣat

śvetāśvataropaniṣat    श्वेताश्वतरोपनिषत्

1. Zpěv, 1. Verš

Uvádí rámec a témata pro celou upanišadu, a  to ne akademicky, ale zasazuje to do reálné a běžné situace, tj. když žáci, kteří studují védántu, si kladou mezi sebou zásadní otázky.

Text původní – se sandhi:

ब्रह्मवादिनो वदन्ति किं कारणं ब्रह्म  कुतः स्म जाता

जीवाम केन क्व च  सम्प्रतिष्ठाः अधिष्ठिताः केन सुखेतरेशु

व​ऋतामहे ब्रह्मविदो व्यवस्थाम्

Text bez sandhi:

ब्रह्मवादिनः वदन्ति किं कारणं ब्रह्म  कुतः स्मः जाताः

जीवामः केन क्व च  सम्प्रतिष्ठाः अधिष्ठिताः केन सुखेतरेशु

व​ऋतामहे ब्रह्मविदः व्यवस्थाम्

Přepis – se sandhiPřepis – bez sandhiPřeklad
brahmavādino vadanti

 

brahmavādinaḥ vadanti

 

Studenti brahma (tj. véd) rozmlouvají (mezi sebou)
kiṃ kāraṇaṃ brahma  kutaḥ sma jātā

 

kiṃ kāraṇaṃ brahma  kutaḥ smaḥ jātāḥ

 

Co je příčinou (tohoto světa) –  je to brahma? Z čeho jsme zrození? (Co je příčinou našeho zrození?)
jīvāma kena kva ca  sampratiṣṭhāḥ

 

 

jīvāmaḥ kena kva ca  sampratiṣṭhāḥ

 

Z čeho a kde jsme se narodili?

Na čem spočíváme?

adhiṣṭhitāḥ kena sukhetareśu

 

adhiṣṭhitāḥ kena sukhetareśu

 

Čím jsme řízeni (ovládáni) ve štěstí a neštěstí?
vaṛtāmahe brahmavido vyavasthām

 

vaṛtāmahe brahmavidaḥ vyavasthām

 

Existujeme? (vaṛtāmahe)

Kdo zná brahma

brahmavidaḥ = znalci brahma

 

Komentář Šivanandy k této upanišadě: Obsahuje 113 manter (veršů) a šesti zpěvech (kapitolách). Náleží do Černé ájurvédy. Není zahrnuta do deseti hlavních upanišad, je považována za starobylou a důležitou. Dostala jméno podle ršiho Švetášvatary, který vyučoval  své žáky pravdy obsažené v této upanišadě.

V této upanišadě Šiva či Rudra je prohlášen za stvořitele, udržovatele a ničitele tohoto světa. Je materiální a výkonnou příčinou tohoto světa. Hovoří se o něm jako o nejvyšším božstvu. Je ztotožňován s nejvyšším brahma.

Slovo „Švetášvatara“ znamená toho, kdo ovládá své smysly (šveta = ryzí, ašva = smysly – indrijány). Mnohé mantry této upanišady jsou citovány komentátory brahmasúter na podporu jejich učení.

Předkládá směs stanovisek védánty, sámkhyi a jógy. Pojednává o brahma, o Íšvarovi, o individuální duši, o vesmíru a o svobodě. Podává souhrn podstaty vesmíru a podstaty individuální duše.  Dává význam pro osvobození jívy, který je přivázán ke kolu opakovaných zrození a smrti.

Pojednává o rozlišování mezi individuální duší, Íšvarou, vesmírem a brahma,  o rozdílu mezi procesem jógy a jejím cílem. O prostředcích jógy, podmínkách, postupných stádií a  o konečném výsledku praktikování jógy. Pojednává o józe e jejích tří formách: karma jógy, bhakti jóga a jňána jóga.

Komenář Tyágíšánandy k této upanišadě: Není to jediná upanišada, která je všeobecně považovaná za hlavní, které tvoří základ zkoumání brahmasúter. Tyto sútry ani jednou  nepoukazují nepřímo k žádným veršům, které by pocházely ze Švetášvatary, ale mnohé její verše (mantry) jsou citovány komentátory na podporu jejich učení. To ukazuje velký význam, který tato upanišada má v očích velkých komentátorů, nehledě na její relativně pozdější dobu vzniku. Tato upanišada neuvádí žádný systém ortodoxní filosofie.