Přehled – tematická slovesa
Tzv. slovesa tematická: za kořen se vkládá tematický vokál „a“. Před koncovkou „m“ a „v“ , tj. v 1. os. sg., du. a pl., se tento tematický vokál dlouží.
Kořeny s „-i“ , „-u“ a „-ū – “ tyto samohlásky se před tematickým vokálem „ – a“ mění na „-y“, resp. „ v“, např. √ nī-, nayati (1.tř.); √gai-, gāyati; (4.tř.); √ hū-, hvayati (4.tř.),
I. slovesná třída –
přízvuk je na slovesném kořeni
| vad – ā – mi | vad – ā – vaḥ | vad – ā – maḥ |
| vad – a – si | vad – a – thaḥ | vad – a – tha |
| vad – a – ti | vad – a – taḥ | vad – a- nti |
Kořen se posunuje do stupně guṇa, např. √ bhū-, bhavati; √sṛp-, sarpati; √ ruh-, rohati.
IV. slovesná třída –
mezi kořen, který má přízvuk, a tematický vokál „a“ se vkládá „y“ (resp. za přízvučný kořen se dává jako téma slabika „ya“).Tato slovesa často označují nějaké pocity nebo stav mysli. Ta slovesa této třídy, jejichž kořen končí na „-am“, téměř vždy při časování samohlásku „-a“ dlouží na „-ā“např.: √ tam-, tāmyati (rmoutit se).
| kup – y – ā -mi | kup – y – ā – vaḥ | kup – y – ā – maḥ |
| kup – y – a – si | kup – y – a – thaḥ | kup – y – a – tha |
| kup – y –a – ti | kup – y – a – taḥ | kup – y – a – nti |
VI. slovesná třída –
Přízvuk je na tématu „-a“ , přičemž kořen nemá žádný přízvuk. Některá slovesa před koncovou souhlásku kořene vsouvají „n“ nebo „m
√ lip-, limpati;, √ kṛt-, kṛṇtati
| li – m – p – ā -mi | li – m – p – ā -vaḥ | li – m – p – ā – maḥ |
| li – m – p – a – si | li – m – p – a – thaḥ | li – m – p – a – tha |
| li – m – p – a- ti | li – m – p – a -taḥ | li – m – p – a – nti |
X. slovesná třída
– vkládá „-aya“ za kořen, který je zpravidla zesílený do stupně guṇa (případně do stupně vṛddhi, končí –li kořen na samohlásku). Toto je sekundární neboli dovozená slovesná třída. Má částečně charakteristiku kauzativ a částečně denominativ se změněným přízvukem.
| pīḍ– ayā – mi | pīḍ – ayā – vaḥ | pīḍ – ayā – maḥ |
| pīḍ – aya – si | pīḍ – aya – thaḥ | pīḍ – aya – tha |
| pīḍ – aya – ti | pīḍ – aya – taḥ | pīḍ – aya – nti |