Archiv autora: Míla

Aštávakragíta

Aštávakragíta 1/11

मुक्ताभिमानी मुक्तो हि बद्धो बद्धाभिमान्यपि

किं वदन्तीह सत्येयं या मतिः सा गतिर्भवेत्

Se sandhi

muktābhimānī mukto hi baddho baddhābhimānyapi

kiṃ vadantīha satyeyaṃ yā matiḥ sā gatirbhavet

Bez sandhi

mukta-abhimānī muktaḥ hi baddhaḥ baddha-abhimānī api

kiṃ vadanti iha satyā iaṃ yā matiḥ sā gatiḥ bhavet

Výraz z textu – bez sandhi	Gramatické určení	Slovníkový tvar	Slovníkový překlad	Jiří Navrátil	John Richards	Chinmayananda
mukta-abhimānī		mukta-,= osvobozený	muc-, muñcati = osvobodit	věří, že je osvobozen	thinks of oneself as free	considers himself free
mukta-abhimānī
		mānin = myslící	abhi-, man-, abhimanyate= myslet na něco, toužit po něčem
muktaḥ	adj.	mukta-,	osvobozený	je osvobozen	Is free	free
baddhaḥ	adj.	baddha-,	připoutaný bandh-, badhnāti = svázat, spoutat, připoutat ke světu nebo k hříchu	je v poutech	is bound
baddha-abhimānī				věří, že je upoután	thinks of oneself bound	considers himself bound
baddha-abhimānī				věří, že je upoután	thinks of oneself bound	considers himself bound
api			dokonce, také
kiṃ-vadanti				přísloví	saying	proverbial saying
iha						in this world
satyā		satya-,n.	pravda	pravdivost	true	true
iaṃ			toto
yā
matiḥ		mati-,	myšlenka	sklon	thinking	as one thinks
sā
gatiḥ		gati-,f.	cíl, postup, pohyb	směr osudu	it so
bhavet	3.os.sg.opt.	bhū-, bhavati	být, nastat		makes	becomes

Jiří Navrátil

Je v poutech, kdo věří, že je upoután; je osvobozen, kdo věří, že je osvobozen. Odtud pravdivost přísloví: „Jaký sklon, takový směr osudu.“

John Richards

If one thinks of oneself as free, one is free, and if one thinks of oneself bound, one is bound. Here this saying is true „Thinking makes it so.“

Chinmayananda

He who considers himself free, becomes free indeed, and he who considers himself bound remains bound. „As one thinks, so one becomes, is a proverbial saying in this world and it is indeed quite true.

Aśtāvakragīta

1/1

कथं ज्ञानमवाप्नोति कथं मुक्तिर्भविष्यति

वैराग्यं च कथं प्राप्तं एतद्ब्रूहि मम प्रभो

kathaṃ jñānamavāpnoti kathaṃ muktirbhaviṣyati

vairāgyaṃ ca kathaṃ prāptaṃ etadbrūhi mama prabho

Bez sandhi:

kathaṃ jñānaṃ avāpnoti kathaṃ muktiḥ bhaviṣyati

vairāgyaṃ ca kathaṃ prāptaṃ etat brūhi mama prabho

Jak se získává poznání? Jak nastane osvobození?

Jak se získá lhostejnost k vnějšímu světu? To mi pověz, můj přemocný.

Výraz z textu	Gramatické určení	Slovníkový tvar	Slovníkový překlad	Překlad
muktiḥ	nom.sg.	mukti-,f.	spása, osvobození	osvobození
vairāgyaṃ	nom.sg.	vairāgya-,n.	netečnost ke světským věcem, osvobození od světských tužeb, askeze	lhostejnost k vnějšímu světu
prāptaṃ	příčestí trpné	pra-, āp-, āpnoti, 5.tř.	získat, dostat; dokončit	jak se získá
mama prabho	vok.sg.	prabhu-, m.	vok.sg.	můj přemocný

Médium –ātmanepada – आत्मनेपद – átmanový rod

Médium –ātmanepada – आत्मनेपद – átmanový rod

Médium –ātmanepada – आत्मनेपद – átmanový rod – tento slovesný tvar původně vyjadřoval, co člověk dělá pro átmana („ducha“), který v něm dlí. Později došlo k posunu a tento tvar může vyjadřovat i to, co dělá člověk sám pro sebe (ve smyslu egoistickém).

Naproti tomu parasmaipada – परस्मैपद – v západní lingvistice tzv. aktivum – se užívá k popisu činnosti vykonávané pro druhé.

ubhayapada – उभयपद – označuje, že sloveso tvoří aktivum i médium

Médium – mediální koncovky (připojují se k prézentnímu kmeni):

	Sg.		Du.		Pl.
1.	लभे	labh-e	लभावहे	labh-ā-vahe	लभामहे	labh-ā-mahe
2.	लभसे	labh-a-se	लभेथे	labh-e-the	लभध्वे	labh-a-dhve
3.	लभते	labh-a-te	लभेते	labh-e-te	लभन्ते	labh-a-nte

śvetāśvataropaniṣat

śvetāśvataropaniṣat श्वेताश्वतरोपनिषत्

1. Zpěv, 1. Verš

Uvádí rámec a témata pro celou upanišadu, a to ne akademicky, ale zasazuje to do reálné a běžné situace, tj. když žáci, kteří studují védántu, si kladou mezi sebou zásadní otázky.

Text původní – se sandhi:

ब्रह्मवादिनो वदन्ति किं कारणं ब्रह्म कुतः स्म जाता

जीवाम केन क्व च सम्प्रतिष्ठाः अधिष्ठिताः केन सुखेतरेशु

वऋतामहे ब्रह्मविदो व्यवस्थाम्

Text bez sandhi:

ब्रह्मवादिनः वदन्ति किं कारणं ब्रह्म कुतः स्मः जाताः

जीवामः केन क्व च सम्प्रतिष्ठाः अधिष्ठिताः केन सुखेतरेशु

वऋतामहे ब्रह्मविदः व्यवस्थाम्

Přepis – se sandhi

Přepis – bez sandhi

Překlad

brahmavādino vadanti

brahmavādinaḥ vadanti

Studenti brahma (tj. véd) rozmlouvají (mezi sebou)

kiṃ kāraṇaṃ brahma kutaḥ sma jātā

kiṃ kāraṇaṃ brahma kutaḥ smaḥ jātāḥ

Co je příčinou (tohoto světa) – je to brahma? Z čeho jsme zrození? (Co je příčinou našeho zrození?)

jīvāma kena kva ca sampratiṣṭhāḥ

jīvāmaḥ kena kva ca sampratiṣṭhāḥ

Z čeho a kde jsme se narodili?

Na čem spočíváme?

adhiṣṭhitāḥ kena sukhetareśu

Čím jsme řízeni (ovládáni) ve štěstí a neštěstí?

vaṛtāmahe brahmavido vyavasthām

vaṛtāmahe brahmavidaḥ vyavasthām

Existujeme? (vaṛtāmahe)

Kdo zná brahma

brahmavidaḥ = znalci brahma

Komentář Šivanandy k této upanišadě: Obsahuje 113 manter (veršů) a šesti zpěvech (kapitolách). Náleží do Černé ájurvédy. Není zahrnuta do deseti hlavních upanišad, je považována za starobylou a důležitou. Dostala jméno podle ršiho Švetášvatary, který vyučoval své žáky pravdy obsažené v této upanišadě.

V této upanišadě Šiva či Rudra je prohlášen za stvořitele, udržovatele a ničitele tohoto světa. Je materiální a výkonnou příčinou tohoto světa. Hovoří se o něm jako o nejvyšším božstvu. Je ztotožňován s nejvyšším brahma.

Slovo „Švetášvatara“ znamená toho, kdo ovládá své smysly (šveta = ryzí, ašva = smysly – indrijány). Mnohé mantry této upanišady jsou citovány komentátory brahmasúter na podporu jejich učení.

Předkládá směs stanovisek védánty, sámkhyi a jógy. Pojednává o brahma, o Íšvarovi, o individuální duši, o vesmíru a o svobodě. Podává souhrn podstaty vesmíru a podstaty individuální duše. Dává význam pro osvobození jívy, který je přivázán ke kolu opakovaných zrození a smrti.

Pojednává o rozlišování mezi individuální duší, Íšvarou, vesmírem a brahma, o rozdílu mezi procesem jógy a jejím cílem. O prostředcích jógy, podmínkách, postupných stádií a o konečném výsledku praktikování jógy. Pojednává o józe e jejích tří formách: karma jógy, bhakti jóga a jňána jóga.

Komenář Tyágíšánandy k této upanišadě: Není to jediná upanišada, která je všeobecně považovaná za hlavní, které tvoří základ zkoumání brahmasúter. Tyto sútry ani jednou nepoukazují nepřímo k žádným veršům, které by pocházely ze Švetášvatary, ale mnohé její verše (mantry) jsou citovány komentátory na podporu jejich učení. To ukazuje velký význam, který tato upanišada má v očích velkých komentátorů, nehledě na její relativně pozdější dobu vzniku. Tato upanišada neuvádí žádný systém ortodoxní filosofie.

Znaky ra ca ṣa sa

र ra			च ca
राम-,	rāma-,	Ráma (hrdina eposu Rámájana)	चम् -,चमति	cam-, camati	srkat
नर-,m.	naraḥ	muž; člověk	उच्च-,	ucca-, adj.	vysoký
नारी-,	nārī-, f.	žena	पच् -,पचति	pac-, pacati	péci
नरक-,	naraka-,m.	peklo	चर्-, चरति	car-, carati	kráčet, jít; pást se
तीर-,	tīra-, m.	břeh	चार-,	cāra-,m.	zvěd
रावन-,	rāvana-, m.	Rávana (zlý duch, který unesl Sítu – manželku Rámy)	चिरम्	ciram, adv.	dlouho

ष ṣa			स sa
षिव-,	ṣiva-, m.	bůh Šiva;	सदा	sadā, adv.	stále
षिव-,	ṣiva-, adj.	milostivý	सम	sama-, adj.	stejný
षष्	ṣaṣ	šest	सीता	sītā	Síta (manželka Rámy)

rāmāyana rāma + ayana

Ligatury
त्र tra			न्त nta
त्रि	tri	tři (číslovka)	वदन्ति	vadanti	(oni) hovoří
पुत्र-,	putra-m.	syn	जीवन्ति	jīvanti	(oni) žijí
तत्र	tatra	tam (záj.uk.)	पिबन्ति	pibanti	(oni) pijí
			यावन्त् तावन्त्	yāvant tāvant	kolikerý – tolikerý

e			o
सेव् -, सेवते	sev-, sevate	sloužit; uctívat	कोप-	kopa-,m.	hněv
सेवक-,	sevaka-, m.	sluha	लोमन्	loman	chlup
रम्-, रमते	ram-, ramate	hrát si	चोर-,	cora-, m.	zloděj
यत्-, यतते	yat-, yatate	usilovat	सोम-,	soma-,	Sóma

Lokativ – dává odpověď na otázku „kde?“

Maskulina a neutra a- kmenů (vzor deva-,m. a vzor phala-, n. – viz tabulka v lekci č 4 v učebnici) mají v lokativu singuláru (v jednotném čísle) koncovku – e .

vane	v lese	narake	v pekle
tatra vane vṛkaḥ	Tam v lese je vlk.	narake pāpaḥ jīvati	V pekle žije hříšník
janake putraḥ vasati	U otce bydlí syn.	janake putraḥ	Otec má syna.

V sanskrtu není slovo „mít, vlastnit“ a nahrazuje se to vyjádření lokativem nebo genitivem: janake (lok.) gṛham / janakasya (gen.) gṛham = Otec má dům.

Tematická slovesa

Přehled – tematická slovesa

Tzv. slovesa tematická: za kořen se vkládá tematický vokál „a“. Před koncovkou „m“ a „v“ , tj. v 1. os. sg., du. a pl., se tento tematický vokál dlouží.

Kořeny s „-i“ , „-u“ a „-ū – “ tyto samohlásky se před tematickým vokálem „ – a“ mění na „-y“, resp. „ v“, např. √ nī-, nayati (1.tř.); √gai-, gāyati; (4.tř.); √ hū-, hvayati (4.tř.),

I. slovesná třída –

přízvuk je na slovesném kořeni

vad – ā – mi	vad – ā – vaḥ	vad – ā – maḥ
vad – a – si	vad – a – thaḥ	vad – a – tha
vad – a – ti	vad – a – taḥ	vad – a- nti

Kořen se posunuje do stupně guṇa, např. √ bhū-, bhavati; √sṛp-, sarpati; √ ruh-, rohati.

IV. slovesná třída –

mezi kořen, který má přízvuk, a tematický vokál „a“ se vkládá „y“ (resp. za přízvučný kořen se dává jako téma slabika „ya“).Tato slovesa často označují nějaké pocity nebo stav mysli. Ta slovesa této třídy, jejichž kořen končí na „-am“, téměř vždy při časování samohlásku „-a“ dlouží na „-ā“např.: √ tam-, tāmyati (rmoutit se).

kup – y – ā -mi	kup – y – ā – vaḥ	kup – y – ā – maḥ
kup – y – a – si	kup – y – a – thaḥ	kup – y – a – tha
kup – y –a – ti	kup – y – a – taḥ	kup – y – a – nti

VI. slovesná třída –

Přízvuk je na tématu „-a“ , přičemž kořen nemá žádný přízvuk. Některá slovesa před koncovou souhlásku kořene vsouvají „n“ nebo „m

√ lip-, limpati;, √ kṛt-, kṛṇtati

li – m – p – ā -mi	li – m – p – ā -vaḥ	li – m – p – ā – maḥ
li – m – p – a – si	li – m – p – a – thaḥ	li – m – p – a – tha
li – m – p – a- ti	li – m – p – a -taḥ	li – m – p – a – nti

X. slovesná třída

– vkládá „-aya“ za kořen, který je zpravidla zesílený do stupně guṇa (případně do stupně vṛddhi, končí –li kořen na samohlásku). Toto je sekundární neboli dovozená slovesná třída. Má částečně charakteristiku kauzativ a částečně denominativ se změněným přízvukem.

pīḍ– ayā – mi	pīḍ – ayā – vaḥ	pīḍ – ayā – maḥ
pīḍ – aya – si	pīḍ – aya – thaḥ	pīḍ – aya – tha
pīḍ – aya – ti	pīḍ – aya – taḥ	pīḍ – aya – nti

Mantry a úskalí při jejich překladu

Mantry jsou krátké veršíky většinou původem z nejstarších indických textů, z véd nebo upanišad, které zlidověly a slouží k různým účelům v běžném životě: jako prosba o prosperitu (prosba o zdraví, úspěch, bohatství, apod. v tomto pozemském životě), jako zaříkávání před neštěstím nebo jako prosba o ochranu – při vzývání bohů. Nakonec i jako univerzální pomůcka na cestě dalšího duchovního rozvoje, kdy to jsou prosby o osvobození od lpění na pozemských a nepodstatných věcech, které mají jen časově omezené trvání, a pokud se od nich člověk osvobodí, dosáhne prozření – pozná nejvyšší pravdu. Termín „nejvyšší pravda“ má zásadní význam v celém učení, podobně jako termín „brahma“ , který znamená nejvyšší duchovní princip. Celý příspěvek →

om saha nāvavatu

om saha nāvavatu

तैत्तिरीयोपनिषद् प्रथमो ऽनुवाकः taittirīyopaniṣad prathamo ऽnuvākaḥ (první kapitola)

ब्रह्मानन्दवल्ली brahmānandavallī (O blahu, kterým je Brahma)

První verš v Taittiríya upanišadě, ve druhé podkapitole (vallí). Jedná se o prosbu za odstranění všech překážek na cestě za poznáním, aby se podařilo dospět k poznání nejvyššího brahma (ducha, átmana). Taittiríya upanišada je součástí Taittiríya Āraṇyaky. Celý příspěvek →

Deset slovesných tříd: přízvuk a kořen

Deset slovesných tříd: přízvuk a kořen

Slovesa v sanskrtu mají deset slovesných tříd. Všechna slovesa všech deseti slovesných tříd mají přízvuk na kořenové slabice s výjimkou VI. slovesné třídy, ta má přízvuk na „tématu“ (na samohlásce „a“ – vysvětleno dále v textu). Přízvuk se zpravidla značí šikmou čárkou nad příslušnou přízvučnou slabikou. Někdy je značen krátkou svislou čárkou nad přízvučnou slabikou. Celý příspěvek →

Výuka sanskrtu – jazyka upanišad, jógy, Manuova zákoníku a svatých manter

Výuka sanskrtu, tj. dle védské tradice jazyka těch, kteří „stolovali s bohy“.

Cílem tohoto kurzu je, aby student po několika letech studia byl schopen samostatně

číst a překládat originální texty v sanskrtu z oblasti jógy (např. Pataňdžaliho jógasútru), mantry, Bhagavadgítu nebo Manuův zákoník.

Kurz sanskrtu pro začátečníky od 11.března 2026

14 lekcí à 90 minut

výuka písma dévanágarí, nácvik čtení, vysvětlení gramatiky;

v dalším pololetí čtení a překlad lehčích svatých textů

Kurz sanskrtu pro mírně pokročilé od 2. února 2026

každé úterý od 18:00 hodin

16 lekcí à 90 minut podle Učebnice sanskrtu

D. Zbavitele a J. Strnada s doplňkovými texty lektorky.

Kontakt:

PhDr. Miloslava Jebavá
tel.: 608 215 455
e-mail: mila.jebava@email.cz

सर्वभूतस्थमात्मानं सर्वभूतानि चात्मनि
ईक्षते योगयुक्तात्मा सर्वत्र समदर्शनः