Doporučujeme

Výuka sanskrtu

Studium sanskrtu, tj. dle védské tradice jazyka těch, kteří „stolovali s bohy“.

Skupinové  kurzy sanskrtu formou on-line pro začátečníky i pokročilé.

Výuka:

Kurzy sanskrtu:

Od září 2024 – kurz sanskrtu pro začátečníky – on-line – úterý 20.00 až 21:30

podle „Učebnice    sanskrtu“ od J. Strnada a D. Zbavitele a vlastní materiály lektorky

Náplň kurzu

Při výuce budeme používat  Učebnici sanskrtu“ od autorů Dušana Zbavitele a Jaroslava Strnada, nakladatelství Karolinum, Praha, 2012 (případně I. vydání z roku 2006) a též výukové materiály lektorky na nácvik gramatiky a dle pokročilosti studentů upravené zjednodušené a později originální mantry, texty z Bhagavadgíty a z upanišad.
Po zvládnutí učebnice bude student schopen samostatně číst originální texty v sanskrtu z oblasti jógy (např. mantry, Bhagavadgítu, upanišady  nebo Manuův zákoník).

 

śvetāśvataropaniṣat

śvetāśvataropaniṣat    श्वेताश्वतरोपनिषत्

1. Zpěv, 1. Verš

Uvádí rámec a témata pro celou upanišadu, a  to ne akademicky, ale zasazuje to do reálné a běžné situace, tj. když žáci, kteří studují védántu, si kladou mezi sebou zásadní otázky.

Text původní – se sandhi:

ब्रह्मवादिनो वदन्ति किं कारणं ब्रह्म  कुतः स्म जाता

जीवाम केन क्व च  सम्प्रतिष्ठाः अधिष्ठिताः केन सुखेतरेशु

व​ऋतामहे ब्रह्मविदो व्यवस्थाम्

Text bez sandhi:

ब्रह्मवादिनः वदन्ति किं कारणं ब्रह्म  कुतः स्मः जाताः

जीवामः केन क्व च  सम्प्रतिष्ठाः अधिष्ठिताः केन सुखेतरेशु

व​ऋतामहे ब्रह्मविदः व्यवस्थाम्

Přepis – se sandhi Přepis – bez sandhi Překlad
brahmavādino vadanti

 

brahmavādinaḥ vadanti

 

Studenti brahma (tj. véd) rozmlouvají (mezi sebou)
kiṃ kāraṇaṃ brahma  kutaḥ sma jātā

 

kiṃ kāraṇaṃ brahma  kutaḥ smaḥ jātāḥ

 

Co je příčinou (tohoto světa) –  je to brahma? Z čeho jsme zrození? (Co je příčinou našeho zrození?)
jīvāma kena kva ca  sampratiṣṭhāḥ

 

 

jīvāmaḥ kena kva ca  sampratiṣṭhāḥ

 

Z čeho a kde jsme se narodili?

Na čem spočíváme?

adhiṣṭhitāḥ kena sukhetareśu

 

adhiṣṭhitāḥ kena sukhetareśu

 

Čím jsme řízeni (ovládáni) ve štěstí a neštěstí?
vaṛtāmahe brahmavido vyavasthām

 

vaṛtāmahe brahmavidaḥ vyavasthām

 

Existujeme? (vaṛtāmahe)

Kdo zná brahma

brahmavidaḥ = znalci brahma

 

Komentář Šivanandy k této upanišadě: Obsahuje 113 manter (veršů) a šesti zpěvech (kapitolách). Náleží do Černé ájurvédy. Není zahrnuta do deseti hlavních upanišad, je považována za starobylou a důležitou. Dostala jméno podle ršiho Švetášvatary, který vyučoval  své žáky pravdy obsažené v této upanišadě.

V této upanišadě Šiva či Rudra je prohlášen za stvořitele, udržovatele a ničitele tohoto světa. Je materiální a výkonnou příčinou tohoto světa. Hovoří se o něm jako o nejvyšším božstvu. Je ztotožňován s nejvyšším brahma.

Slovo „Švetášvatara“ znamená toho, kdo ovládá své smysly (šveta = ryzí, ašva = smysly – indrijány). Mnohé mantry této upanišady jsou citovány komentátory brahmasúter na podporu jejich učení.

Předkládá směs stanovisek védánty, sámkhyi a jógy. Pojednává o brahma, o Íšvarovi, o individuální duši, o vesmíru a o svobodě. Podává souhrn podstaty vesmíru a podstaty individuální duše.  Dává význam pro osvobození jívy, který je přivázán ke kolu opakovaných zrození a smrti.

Pojednává o rozlišování mezi individuální duší, Íšvarou, vesmírem a brahma,  o rozdílu mezi procesem jógy a jejím cílem. O prostředcích jógy, podmínkách, postupných stádií a  o konečném výsledku praktikování jógy. Pojednává o józe e jejích tří formách: karma jógy, bhakti jóga a jňána jóga.

Komenář Tyágíšánandy k této upanišadě: Není to jediná upanišada, která je všeobecně považovaná za hlavní, které tvoří základ zkoumání brahmasúter. Tyto sútry ani jednou  nepoukazují nepřímo k žádným veršům, které by pocházely ze Švetášvatary, ale mnohé její verše (mantry) jsou citovány komentátory na podporu jejich učení. To ukazuje velký význam, který tato upanišada má v očích velkých komentátorů, nehledě na její relativně pozdější dobu vzniku. Tato upanišada neuvádí žádný systém ortodoxní filosofie.

Znaky ra ca ṣa sa

   ra     ca
राम-,

 

rāma-, Ráma

(hrdina eposu Rámájana)

  चम् -,चमति

 

cam-,  camati

 

srkat
नर-,m. naraḥ

 

muž; člověk   उच्च​-, ucca-, adj. vysoký
नारी-,

 

nārī-, f. žena   पच् -,पचति pac-, pacati péci
नरक-, naraka-,m. peklo   चर्-, चरति car-, carati

 

kráčet, jít; pást se
तीर-,

 

tīra-, m. břeh   चार-,

 

cāra-,m. zvěd
रावन​-, rāvana-, m. Rávana (zlý duch, který unesl Sítu – manželku Rámy)   चिरम्

 

ciram, adv. dlouho

 

  ṣa      sa
षिव-, ṣiva-, m. bůh Šiva;   सदा sadā, adv. stále
षिव-, ṣiva-, adj. milostivý   सम​ sama-, adj. stejný
षष् ṣaṣ šest   सीता sītā Síta (manželka Rámy)

 

rāmāyana  rāma + ayana

Ligatury
त्र tra न्त   nta
त्रि tri tři (číslovka) वदन्ति vadanti

 

(oni) hovoří
पुत्र-, putra-m. syn जीवन्ति jīvanti (oni) žijí
तत्र​ tatra tam (záj.uk.) पिबन्ति pibanti (oni) pijí
      यावन्त्  तावन्त् yāvant  tāvant kolikerý – tolikerý

 

                                  e   o
सेव् -, सेवते sev-, sevate sloužit; uctívat   कोप- kopa-,m. hněv
सेवक-, sevaka-, m. sluha   लोमन् loman chlup
रम्-,  रमते ram-, ramate hrát si   चोर-, cora-, m. zloděj
यत्-, यतते yat-, yatate

 

usilovat   सोम​-, soma-, Sóma

 

Lokativ – dává odpověď na otázku „kde?“

Maskulina a neutra a- kmenů (vzor deva-,m. a vzor  phala-, n. – viz tabulka v lekci č  4 v učebnici) mají v lokativu singuláru (v jednotném čísle) koncovku – e .

 

vane v lese   narake v pekle
tatra  vane   vṛkaḥ Tam v lese je vlk.   narake  pāpaḥ jīvati V pekle žije hříšník
janake putraḥ vasati U otce bydlí syn.   janake putraḥ Otec má syna.

 

V sanskrtu není slovo „mít, vlastnit“ a nahrazuje se to vyjádření lokativem nebo genitivem:  janake (lok.) gṛham / janakasya (gen.) gṛham = Otec má dům.

Tematická slovesa

Přehled – tematická slovesa

Tzv. slovesa tematická: za kořen se vkládá tematický vokál „a“. Před koncovkou „m“ a  „v“ , tj. v 1. os. sg., du. a pl., se tento tematický vokál dlouží.

Kořeny s „-i“ , „-u“ a „-ū – “  tyto samohlásky se před tematickým vokálem „ – a“ mění na  „-y“, resp. „ v“, např. √ nī-, nayati (1.tř.); √gai-, gāyati; (4.tř.); hū-, hvayati   (4.tř.),

I. slovesná třída

přízvuk je na slovesném kořeni

vad – ā – mi vad – ā – vaḥ vad – ā – maḥ
vad – a – si vad – a – thaḥ vad – a – tha
vad – a – ti vad –  a  – taḥ vad –  a- nti

Kořen se posunuje do stupně guṇa, např. bhū-,  bhavati; sṛp-,   sarpati;   √ ruh-,  rohati.

IV. slovesná třída

mezi kořen, který má přízvuk,  a tematický vokál „a“ se vkládá „y“ (resp. za přízvučný kořen se dává jako téma slabika „ya“).Tato slovesa často označují nějaké pocity nebo stav mysli. Ta slovesa této třídy, jejichž kořen  končí na „-am“, téměř vždy při časování samohlásku „-a“ dlouží na „-ā“např.: √ tam-, tāmyati (rmoutit se).

kup – y – ā -mi kup – y – ā – vaḥ kup – y – ā – maḥ
kup –  y – a – si kup –  y – a – thaḥ kup – y – a – tha
kup – y –a  – ti kup – y – a – taḥ kup – y – a – nti

VI. slovesná třída

Přízvuk je na tématu „-a“ , přičemž kořen nemá žádný přízvuk. Některá slovesa před koncovou souhlásku kořene vsouvají „n“ nebo „m

lip-, limpati;, kṛt-, kṛṇtati

li – m – p – ā -mi li – m – p – ā -vaḥ li – m – p – ā – maḥ
li – m – p – a – si li – m – p – a – thaḥ li – m – p – a – tha
li –  m – p – a- ti li – m – p – a -taḥ li – m – p – a – nti

 

X. slovesná třída

– vkládá „-aya za kořen, který je zpravidla zesílený do stupně guṇa (případně do stupně vṛddhi, končí –li kořen na samohlásku). Toto je sekundární neboli dovozená slovesná třída. Má částečně charakteristiku kauzativ a částečně denominativ se změněným přízvukem.

 

pīḍ– ayā  – mi pīḍ – ayā – vaḥ pīḍ – ayā – maḥ
pīḍ – aya –  si pīḍ – aya – thaḥ pīḍ – aya –  tha
pīḍ – aya –  ti pīḍ – aya – taḥ pīḍ – aya  – nti

Mantry a úskalí při jejich překladu

Mantry jsou krátké veršíky většinou  původem z nejstarších indických textů, z véd nebo upanišad, které zlidověly a slouží k různým účelům v běžném životě: jako prosba o prosperitu (prosba o zdraví, úspěch, bohatství, apod. v tomto pozemském životě),  jako zaříkávání před neštěstím nebo  jako prosba o ochranu – při vzývání  bohů. Nakonec i   jako univerzální pomůcka na cestě dalšího duchovního rozvoje, kdy to jsou prosby o osvobození od  lpění na  pozemských a nepodstatných věcech, které mají jen časově omezené trvání, a pokud se od nich člověk osvobodí, dosáhne prozření – pozná nejvyšší pravdu. Termín „nejvyšší pravda“ má zásadní význam v celém učení, podobně jako  termín „brahma“ , který znamená nejvyšší duchovní princip. Celý příspěvek

om saha nāvavatu

 

om saha nāvavatu

तैत्तिरीयोपनिषद् प्रथमो  ऽनुवाकः   taittirīyopaniṣad prathamo ऽnuvākaḥ (první kapitola)

 

ब्रह्मानन्दवल्ली    brahmānandavallī   (O blahu, kterým je Brahma)

První verš v Taittiríya  upanišadě, ve druhé podkapitole (vallí). Jedná se o prosbu  za odstranění všech překážek na cestě za poznáním, aby se podařilo dospět k poznání nejvyššího brahma (ducha, átmana). Taittiríya upanišada je součástí  Taittiríya Āraṇyaky. Celý příspěvek

Deset slovesných tříd: přízvuk a kořen

Deset slovesných tříd: přízvuk a kořen

Slovesa v sanskrtu mají deset slovesných tříd. Všechna slovesa všech deseti slovesných tříd mají přízvuk na kořenové slabice s výjimkou VI. slovesné třídy, ta má přízvuk na „tématu“ (na  samohlásce „a“ – vysvětleno dále v textu). Přízvuk se zpravidla značí šikmou čárkou nad příslušnou přízvučnou slabikou. Někdy je značen krátkou svislou čárkou nad  přízvučnou slabikou. Celý příspěvek

Výuka sanskrtu – jazyka upanišad, jógy, Manuova zákoníku a svatých manter

Výuka sanskrtu, tj. dle védské tradice jazyka těch, kteří „stolovali s bohy“, podle nejlepší české učebnice s doplňkovými texty lektorky.

Po zvládnutí učebnice bude student schopen samostatně číst originální texty v sanskrtu z oblasti jógy (např. Pataňdžaliho jógasútru), mantry, Bhagavadgítu nebo Manuův zákoník.

Výuka:

Kurzy pro začátečníky i pokročilé.
Jednou týdně na Praze 7, poblíž Strossmayerova náměstí,
300 metrů od stanice metra Vltavská.

Kontakt:

PhDr. Miloslava Jebavá
tel.: 608 215 455
e-mail: mila.jebava@email.cz

Učebnice

Dušan Zbavitel, Jaroslav Strnad: „Učebnice sanskrtu“, vydala UK v Praze, nakladatelství Karolinum, 2006, 2012.

सर्वभूतस्थमात्मानं सर्वभूतानि चात्मनि
ईक्षते योगयुक्तात्मा सर्वत्र समदर्शनः

Časování sloves – tabulka

 Přítomný čas

Indikativ (oznamovací způsob)

aktiva – Parasmaipada

   

Indikativ (oznamovací způsob)

média – Átmanepada

 

Sg.

Du.

Pl.

 

 

Sg.

Du.

Pl.

1.

vad -ā-mi

vad-ā –vaḥ

maḥ

 

1.

lab-e

labh -ā –vahe

labh- ā –mahe

2.

vad-a-si

vad-a-thaḥ

tha

 

2.

labh-a-se

labh-e-the

labh-a-dhve

3.

vad-a – ti

vad-a-taḥ

anti

 

3.

tabh-a-te

labh-e-te

labh-a-nte

                 
                 
                 
                 

Imperativ – Rozkazovací způsob

Parasmaipada (Imperativ aktiva)                  Atmanepada (Imperativ   média)

 

Sg.

Du.

Pl.

   

Sg.

Du.

Pl.

1.

vad-āni

vad-āva

vad-āma

 

1.

labh-ai

labh-āvahai

labh-āmahai

2.

vad-a

vad-a-tam

vad-a-ta

 

2.

labh-a-sva

labh-ethām

labh-a-dhvam

3.

vad-a-tu

vad-a-tām

vad-antu

 

3.

labh-a-tām

labh-etām

labh-antām

Imperfektum – Minulý čas

Parasmaipada (Imperfektumm aktiva)          Atmanepada (Imperfektum média)

 

Sg.

Du.

Pl.

   

Sg.

Du.

Pl.

1.

a-vad-am

a-vadā-va

a-vadā-ma

 

1.

a-labh-e

a-labhā-vahi

a-labhā-mahi

2.

a-vada-

a-vada-tam

a-vada-ta

 

2.

a-labha –thāḥ

a-labhe-thām

a-labha-dhvam

3.

a-vada-t

a-vada-tām

a-vad-an

 

3.

a-labha-ta

a-labhe-tām

a-labh-anta

 

Optativ – Vyjdařuje přání nebo budoucí děj

Parasmaipada (Optativ aktiva)             Atmanepada: (Optativ média)

 

 

Sg.

Du.

Pl.

   

Sg.

Du.

Pl.

1.

vad-e-yam

vad-e-va

vad-e-ma

 

1.

labh-e-y-a

labh-e-vahi

labh-e-mahi

2.

vad-eḥ

vad-e-tam

vad-e-ta

 

2.

labh-e-thāḥ

labh-e-y-āthām

labh-e-dhvam

3.

vad-e-t

vad-e-tām

vad-e-y-uḥ

 

3.

labh-e-ta

labh-e-y-ātām

labh-e-ran