śvetāśvataropaniṣat श्वेताश्वतरोपनिषत्
1. Zpěv, 1. Verš
Uvádí rámec a témata pro celou upanišadu, a to ne akademicky, ale zasazuje to do reálné a běžné situace, tj. když žáci, kteří studují védántu, si kladou mezi sebou zásadní otázky.
Text původní – se sandhi:
ब्रह्मवादिनो वदन्ति किं कारणं ब्रह्म कुतः स्म जाता
जीवाम केन क्व च सम्प्रतिष्ठाः अधिष्ठिताः केन सुखेतरेशु
वऋतामहे ब्रह्मविदो व्यवस्थाम्
Text bez sandhi:
ब्रह्मवादिनः वदन्ति किं कारणं ब्रह्म कुतः स्मः जाताः
जीवामः केन क्व च सम्प्रतिष्ठाः अधिष्ठिताः केन सुखेतरेशु
वऋतामहे ब्रह्मविदः व्यवस्थाम्
| Přepis – se sandhi | Přepis – bez sandhi | Překlad |
| brahmavādino vadanti | brahmavādinaḥ vadanti | Studenti brahma (tj. véd) rozmlouvají (mezi sebou) |
| kiṃ kāraṇaṃ brahma kutaḥ sma jātā | kiṃ kāraṇaṃ brahma kutaḥ smaḥ jātāḥ | Co je příčinou (tohoto světa) – je to brahma? Z čeho jsme zrození? (Co je příčinou našeho zrození?) |
| jīvāma kena kva ca sampratiṣṭhāḥ | jīvāmaḥ kena kva ca sampratiṣṭhāḥ | Z čeho a kde jsme se narodili? Na čem spočíváme? |
| adhiṣṭhitāḥ kena sukhetareśu | adhiṣṭhitāḥ kena sukhetareśu | Čím jsme řízeni (ovládáni) ve štěstí a neštěstí? |
| vaṛtāmahe brahmavido vyavasthām | vaṛtāmahe brahmavidaḥ vyavasthām | Existujeme? (vaṛtāmahe) Kdo zná brahma brahmavidaḥ = znalci brahma |
Komentář Šivanandy k této upanišadě: Obsahuje 113 manter (veršů) a šesti zpěvech (kapitolách). Náleží do Černé ájurvédy. Není zahrnuta do deseti hlavních upanišad, je považována za starobylou a důležitou. Dostala jméno podle ršiho Švetášvatary, který vyučoval své žáky pravdy obsažené v této upanišadě.
V této upanišadě Šiva či Rudra je prohlášen za stvořitele, udržovatele a ničitele tohoto světa. Je materiální a výkonnou příčinou tohoto světa. Hovoří se o něm jako o nejvyšším božstvu. Je ztotožňován s nejvyšším brahma.
Slovo „Švetášvatara“ znamená toho, kdo ovládá své smysly (šveta = ryzí, ašva = smysly – indrijány). Mnohé mantry této upanišady jsou citovány komentátory brahmasúter na podporu jejich učení.
Předkládá směs stanovisek védánty, sámkhyi a jógy. Pojednává o brahma, o Íšvarovi, o individuální duši, o vesmíru a o svobodě. Podává souhrn podstaty vesmíru a podstaty individuální duše. Dává význam pro osvobození jívy, který je přivázán ke kolu opakovaných zrození a smrti.
Pojednává o rozlišování mezi individuální duší, Íšvarou, vesmírem a brahma, o rozdílu mezi procesem jógy a jejím cílem. O prostředcích jógy, podmínkách, postupných stádií a o konečném výsledku praktikování jógy. Pojednává o józe e jejích tří formách: karma jógy, bhakti jóga a jňána jóga.
Komenář Tyágíšánandy k této upanišadě: Není to jediná upanišada, která je všeobecně považovaná za hlavní, které tvoří základ zkoumání brahmasúter. Tyto sútry ani jednou nepoukazují nepřímo k žádným veršům, které by pocházely ze Švetášvatary, ale mnohé její verše (mantry) jsou citovány komentátory na podporu jejich učení. To ukazuje velký význam, který tato upanišada má v očích velkých komentátorů, nehledě na její relativně pozdější dobu vzniku. Tato upanišada neuvádí žádný systém ortodoxní filosofie.
