Doporučujeme

Výuka sanskrtu

Studium sanskrtu, tj. dle védské tradice jazyka těch, kteří „stolovali s bohy“.

Skupinové kurzy sanskrtu formou on-line pro začátečníky i pokročilé.

Výuka:

Kurzy sanskrtu:

Od září 2024 – ještě volná místa v kurzu sanskrtu pro začátečníky – on-line – úterý

20.00 až 21:30 hodin – zahájení 24. září 2024

podle „Učebnice sanskrtu“ od J. Strnada a D. Zbavitele a vlastních materiálů lektorky

Náplň kurzu

Při výuce budeme používat „Učebnici sanskrtu“ od autorů Dušana Zbavitele a Jaroslava Strnada, nakladatelství Karolinum, Praha, 2012 (případně I. vydání z roku 2006) a též výukové materiály lektorky na nácvik gramatiky a dle pokročilosti studentů upravené zjednodušené a později originální mantry, texty z Bhagavadgíty a z upanišad.
Po zvládnutí učebnice bude student schopen samostatně číst originální texty v sanskrtu z oblasti jógy (např. mantry, Bhagavadgítu, upanišady nebo Manuův zákoník).

>> Zde můžete posílat dotazy a přihlášky na kurz. <<

śvetāśvataropaniṣat

śvetāśvataropaniṣat श्वेताश्वतरोपनिषत्

1. Zpěv, 1. Verš

Uvádí rámec a témata pro celou upanišadu, a to ne akademicky, ale zasazuje to do reálné a běžné situace, tj. když žáci, kteří studují védántu, si kladou mezi sebou zásadní otázky.

Text původní – se sandhi:

ब्रह्मवादिनो वदन्ति किं कारणं ब्रह्म कुतः स्म जाता

जीवाम केन क्व च सम्प्रतिष्ठाः अधिष्ठिताः केन सुखेतरेशु

वऋतामहे ब्रह्मविदो व्यवस्थाम्

Text bez sandhi:

ब्रह्मवादिनः वदन्ति किं कारणं ब्रह्म कुतः स्मः जाताः

जीवामः केन क्व च सम्प्रतिष्ठाः अधिष्ठिताः केन सुखेतरेशु

वऋतामहे ब्रह्मविदः व्यवस्थाम्

Přepis – se sandhi

Přepis – bez sandhi

Překlad

brahmavādino vadanti

brahmavādinaḥ vadanti

Studenti brahma (tj. véd) rozmlouvají (mezi sebou)

kiṃ kāraṇaṃ brahma kutaḥ sma jātā

kiṃ kāraṇaṃ brahma kutaḥ smaḥ jātāḥ

Co je příčinou (tohoto světa) – je to brahma? Z čeho jsme zrození? (Co je příčinou našeho zrození?)

jīvāma kena kva ca sampratiṣṭhāḥ

jīvāmaḥ kena kva ca sampratiṣṭhāḥ

Z čeho a kde jsme se narodili?

Na čem spočíváme?

adhiṣṭhitāḥ kena sukhetareśu

Čím jsme řízeni (ovládáni) ve štěstí a neštěstí?

vaṛtāmahe brahmavido vyavasthām

vaṛtāmahe brahmavidaḥ vyavasthām

Existujeme? (vaṛtāmahe)

Kdo zná brahma

brahmavidaḥ = znalci brahma

Komentář Šivanandy k této upanišadě: Obsahuje 113 manter (veršů) a šesti zpěvech (kapitolách). Náleží do Černé ájurvédy. Není zahrnuta do deseti hlavních upanišad, je považována za starobylou a důležitou. Dostala jméno podle ršiho Švetášvatary, který vyučoval své žáky pravdy obsažené v této upanišadě.

V této upanišadě Šiva či Rudra je prohlášen za stvořitele, udržovatele a ničitele tohoto světa. Je materiální a výkonnou příčinou tohoto světa. Hovoří se o něm jako o nejvyšším božstvu. Je ztotožňován s nejvyšším brahma.

Slovo „Švetášvatara“ znamená toho, kdo ovládá své smysly (šveta = ryzí, ašva = smysly – indrijány). Mnohé mantry této upanišady jsou citovány komentátory brahmasúter na podporu jejich učení.

Předkládá směs stanovisek védánty, sámkhyi a jógy. Pojednává o brahma, o Íšvarovi, o individuální duši, o vesmíru a o svobodě. Podává souhrn podstaty vesmíru a podstaty individuální duše. Dává význam pro osvobození jívy, který je přivázán ke kolu opakovaných zrození a smrti.

Pojednává o rozlišování mezi individuální duší, Íšvarou, vesmírem a brahma, o rozdílu mezi procesem jógy a jejím cílem. O prostředcích jógy, podmínkách, postupných stádií a o konečném výsledku praktikování jógy. Pojednává o józe e jejích tří formách: karma jógy, bhakti jóga a jňána jóga.

Komenář Tyágíšánandy k této upanišadě: Není to jediná upanišada, která je všeobecně považovaná za hlavní, které tvoří základ zkoumání brahmasúter. Tyto sútry ani jednou nepoukazují nepřímo k žádným veršům, které by pocházely ze Švetášvatary, ale mnohé její verše (mantry) jsou citovány komentátory na podporu jejich učení. To ukazuje velký význam, který tato upanišada má v očích velkých komentátorů, nehledě na její relativně pozdější dobu vzniku. Tato upanišada neuvádí žádný systém ortodoxní filosofie.

Znaky ra ca ṣa sa

र ra			च ca
राम-,	rāma-,	Ráma (hrdina eposu Rámájana)	चम् -,चमति	cam-, camati	srkat
नर-,m.	naraḥ	muž; člověk	उच्च-,	ucca-, adj.	vysoký
नारी-,	nārī-, f.	žena	पच् -,पचति	pac-, pacati	péci
नरक-,	naraka-,m.	peklo	चर्-, चरति	car-, carati	kráčet, jít; pást se
तीर-,	tīra-, m.	břeh	चार-,	cāra-,m.	zvěd
रावन-,	rāvana-, m.	Rávana (zlý duch, který unesl Sítu – manželku Rámy)	चिरम्	ciram, adv.	dlouho

ष ṣa			स sa
षिव-,	ṣiva-, m.	bůh Šiva;	सदा	sadā, adv.	stále
षिव-,	ṣiva-, adj.	milostivý	सम	sama-, adj.	stejný
षष्	ṣaṣ	šest	सीता	sītā	Síta (manželka Rámy)

rāmāyana rāma + ayana

Ligatury
त्र tra			न्त nta
त्रि	tri	tři (číslovka)	वदन्ति	vadanti	(oni) hovoří
पुत्र-,	putra-m.	syn	जीवन्ति	jīvanti	(oni) žijí
तत्र	tatra	tam (záj.uk.)	पिबन्ति	pibanti	(oni) pijí
			यावन्त् तावन्त्	yāvant tāvant	kolikerý – tolikerý

e			o
सेव् -, सेवते	sev-, sevate	sloužit; uctívat	कोप-	kopa-,m.	hněv
सेवक-,	sevaka-, m.	sluha	लोमन्	loman	chlup
रम्-, रमते	ram-, ramate	hrát si	चोर-,	cora-, m.	zloděj
यत्-, यतते	yat-, yatate	usilovat	सोम-,	soma-,	Sóma

Lokativ – dává odpověď na otázku „kde?“

Maskulina a neutra a- kmenů (vzor deva-,m. a vzor phala-, n. – viz tabulka v lekci č 4 v učebnici) mají v lokativu singuláru (v jednotném čísle) koncovku – e .

vane	v lese	narake	v pekle
tatra vane vṛkaḥ	Tam v lese je vlk.	narake pāpaḥ jīvati	V pekle žije hříšník
janake putraḥ vasati	U otce bydlí syn.	janake putraḥ	Otec má syna.

V sanskrtu není slovo „mít, vlastnit“ a nahrazuje se to vyjádření lokativem nebo genitivem: janake (lok.) gṛham / janakasya (gen.) gṛham = Otec má dům.

Tematická slovesa

Přehled – tematická slovesa

Tzv. slovesa tematická: za kořen se vkládá tematický vokál „a“. Před koncovkou „m“ a „v“ , tj. v 1. os. sg., du. a pl., se tento tematický vokál dlouží.

Kořeny s „-i“ , „-u“ a „-ū – “ tyto samohlásky se před tematickým vokálem „ – a“ mění na „-y“, resp. „ v“, např. √ nī-, nayati (1.tř.); √gai-, gāyati; (4.tř.); √ hū-, hvayati (4.tř.),

I. slovesná třída –

přízvuk je na slovesném kořeni

vad – ā – mi	vad – ā – vaḥ	vad – ā – maḥ
vad – a – si	vad – a – thaḥ	vad – a – tha
vad – a – ti	vad – a – taḥ	vad – a- nti

Kořen se posunuje do stupně guṇa, např. √ bhū-, bhavati; √sṛp-, sarpati; √ ruh-, rohati.

IV. slovesná třída –

mezi kořen, který má přízvuk, a tematický vokál „a“ se vkládá „y“ (resp. za přízvučný kořen se dává jako téma slabika „ya“).Tato slovesa často označují nějaké pocity nebo stav mysli. Ta slovesa této třídy, jejichž kořen končí na „-am“, téměř vždy při časování samohlásku „-a“ dlouží na „-ā“např.: √ tam-, tāmyati (rmoutit se).

kup – y – ā -mi	kup – y – ā – vaḥ	kup – y – ā – maḥ
kup – y – a – si	kup – y – a – thaḥ	kup – y – a – tha
kup – y –a – ti	kup – y – a – taḥ	kup – y – a – nti

VI. slovesná třída –

Přízvuk je na tématu „-a“ , přičemž kořen nemá žádný přízvuk. Některá slovesa před koncovou souhlásku kořene vsouvají „n“ nebo „m

√ lip-, limpati;, √ kṛt-, kṛṇtati

li – m – p – ā -mi	li – m – p – ā -vaḥ	li – m – p – ā – maḥ
li – m – p – a – si	li – m – p – a – thaḥ	li – m – p – a – tha
li – m – p – a- ti	li – m – p – a -taḥ	li – m – p – a – nti

X. slovesná třída

– vkládá „-aya“ za kořen, který je zpravidla zesílený do stupně guṇa (případně do stupně vṛddhi, končí –li kořen na samohlásku). Toto je sekundární neboli dovozená slovesná třída. Má částečně charakteristiku kauzativ a částečně denominativ se změněným přízvukem.

pīḍ– ayā – mi	pīḍ – ayā – vaḥ	pīḍ – ayā – maḥ
pīḍ – aya – si	pīḍ – aya – thaḥ	pīḍ – aya – tha
pīḍ – aya – ti	pīḍ – aya – taḥ	pīḍ – aya – nti

Mantry a úskalí při jejich překladu

Mantry jsou krátké veršíky většinou původem z nejstarších indických textů, z véd nebo upanišad, které zlidověly a slouží k různým účelům v běžném životě: jako prosba o prosperitu (prosba o zdraví, úspěch, bohatství, apod. v tomto pozemském životě), jako zaříkávání před neštěstím nebo jako prosba o ochranu – při vzývání bohů. Nakonec i jako univerzální pomůcka na cestě dalšího duchovního rozvoje, kdy to jsou prosby o osvobození od lpění na pozemských a nepodstatných věcech, které mají jen časově omezené trvání, a pokud se od nich člověk osvobodí, dosáhne prozření – pozná nejvyšší pravdu. Termín „nejvyšší pravda“ má zásadní význam v celém učení, podobně jako termín „brahma“ , který znamená nejvyšší duchovní princip. Celý příspěvek →

om saha nāvavatu

om saha nāvavatu

तैत्तिरीयोपनिषद् प्रथमो ऽनुवाकः taittirīyopaniṣad prathamo ऽnuvākaḥ (první kapitola)

ब्रह्मानन्दवल्ली brahmānandavallī (O blahu, kterým je Brahma)

První verš v Taittiríya upanišadě, ve druhé podkapitole (vallí). Jedná se o prosbu za odstranění všech překážek na cestě za poznáním, aby se podařilo dospět k poznání nejvyššího brahma (ducha, átmana). Taittiríya upanišada je součástí Taittiríya Āraṇyaky. Celý příspěvek →

Deset slovesných tříd: přízvuk a kořen

Deset slovesných tříd: přízvuk a kořen

Slovesa v sanskrtu mají deset slovesných tříd. Všechna slovesa všech deseti slovesných tříd mají přízvuk na kořenové slabice s výjimkou VI. slovesné třídy, ta má přízvuk na „tématu“ (na samohlásce „a“ – vysvětleno dále v textu). Přízvuk se zpravidla značí šikmou čárkou nad příslušnou přízvučnou slabikou. Někdy je značen krátkou svislou čárkou nad přízvučnou slabikou. Celý příspěvek →

Výuka sanskrtu – jazyka upanišad, jógy, Manuova zákoníku a svatých manter

Výuka sanskrtu, tj. dle védské tradice jazyka těch, kteří „stolovali s bohy“, podle nejlepší české učebnice s doplňkovými texty lektorky.

Po zvládnutí učebnice bude student schopen samostatně číst originální texty v sanskrtu z oblasti jógy (např. Pataňdžaliho jógasútru), mantry, Bhagavadgítu nebo Manuův zákoník.

Výuka:

Kurzy pro začátečníky i pokročilé.

Kontakt:

PhDr. Miloslava Jebavá
tel.: 608 215 455
e-mail: mila.jebava@email.cz

Učebnice

Dušan Zbavitel, Jaroslav Strnad: „Učebnice sanskrtu“, vydala UK v Praze, nakladatelství Karolinum, 2006, 2012.

सर्वभूतस्थमात्मानं सर्वभूतानि चात्मनि
ईक्षते योगयुक्तात्मा सर्वत्र समदर्शनः

Bhagavadgíta – 1. verš – překlad s gramatickým popisem

Bhagavadgíta _1_verš s gramatickým popisem

Časování sloves – tabulka

Přítomný čas

Indikativ (oznamovací způsob) aktiva – Parasmaipada					Indikativ (oznamovací způsob) média – Átmanepada
	Sg.	Du.	Pl.		Sg.	Du.	Pl.
1.	vad -ā-mi	vad-ā –vaḥ	–maḥ	1.	lab-e	labh -ā –vahe	labh- ā –mahe
2.	vad-a-si	vad-a-thaḥ	–tha	2.	labh-a-se	labh-e-the	labh-a-dhve
3.	vad-a – ti	vad-a-taḥ	–anti	3.	tabh-a-te	labh-e-te	labh-a-nte

Imperativ – Rozkazovací způsob

Parasmaipada (Imperativ aktiva) Atmanepada (Imperativ média)

	Sg.	Du.	Pl.		Sg.	Du.	Pl.
1.	vad-āni	vad-āva	vad-āma	1.	labh-ai	labh-āvahai	labh-āmahai
2.	vad-a	vad-a-tam	vad-a-ta	2.	labh-a-sva	labh-ethām	labh-a-dhvam
3.	vad-a-tu	vad-a-tām	vad-antu	3.	labh-a-tām	labh-etām	labh-antām

Imperfektum – Minulý čas

Parasmaipada (Imperfektumm aktiva) Atmanepada (Imperfektum média)

	Sg.	Du.	Pl.		Sg.	Du.	Pl.
1.	a-vad-am	a-vadā-va	a-vadā-ma	1.	a-labh-e	a-labhā-vahi	a-labhā-mahi
2.	a-vada-ḥ	a-vada-tam	a-vada-ta	2.	a-labha –thāḥ	a-labhe-thām	a-labha-dhvam
3.	a-vada-t	a-vada-tām	a-vad-an	3.	a-labha-ta	a-labhe-tām	a-labh-anta

Optativ – Vyjdařuje přání nebo budoucí děj

Parasmaipada (Optativ aktiva) Atmanepada: (Optativ média)

	Sg.	Du.	Pl.		Sg.	Du.	Pl.
1.	vad-e-yam	vad-e-va	vad-e-ma	1.	labh-e-y-a	labh-e-vahi	labh-e-mahi
2.	vad-eḥ	vad-e-tam	vad-e-ta	2.	labh-e-thāḥ	labh-e-y-āthām	labh-e-dhvam
3.	vad-e-t	vad-e-tām	vad-e-y-uḥ	3.	labh-e-ta	labh-e-y-ātām	labh-e-ran